Spartakiáda tak otevírá okno do mentality a každodennosti za železnou oponou, nabízí nový pohled na dějiny komunismu a připomíná, jak sport a fyzická kultura mohly sloužit jako mocný nástroj politického a sociálního inženýrství. Zároveň představuje svědectví o tom, jak i v rámci takto řízených akcí mohli lidé najít prostor pro osobní vyjádření a malé akty odporu proti uniformitě a represi.
