Tato evoluční změna je důsledkem kombinace lidských aktivit, jako je používání pesticidů a ztráta přirozených stanovišť, které vedly k rychlému poklesu populace hmyzu. Studie provedená ve Francii na populaci violek rolních poskytla přesvědčivé důkazy o tom, jak se rostliny mohou rychle vyvíjet, aby se vyrovnaly s těmito změnami v ekosystému. Violek rolních, tradičně opylovaných hmyzem, se nyní mnohem častěji rozmnožuje samooplozením. Tyto rostliny produkují méně nektaru a jsou nižší, což naznačuje, že se vzdávají některých strategií přizpůsobených lákání opylovačů. Tento trend může být výhodný v krátkodobém časovém horizontu, neboť umožňuje rostlinám přežít i při nízkém počtu hmyzích opylovačů. Nicméně tento přístup má i své stinné stránky. Z hlediska genetické diverzity může být vyšší míra samooplození problematická. Genetická variabilita je klíčová pro schopnost rostlin přizpůsobit se změnám v prostředí a odolávat nemocem. Snížením genetické rozmanitosti rostliny riskují, že v budoucnu nebudou schopny efektivně reagovat na nové výzvy, jako jsou změny klimatu nebo noví patogeni. Pro hmyz je snížení produkce nektaru rovněž problematické. Opylovači, jako jsou včely a čmeláci, jsou závislí na nektaru jako zdroji potravy.
