Za velkou věc považuje, že Marika nyní může vést život, na který byla kdysi po tolika letech izolace zvyklá. „Zásluhu na tom má Andrejka. Ona to tak nevidí, ale je to tak. Snaží se být v pozadí jako šedá eminence,“ hodnotí zpěvaččinu pravou ruku, kterou zná od dětství. „Vím, jak moc se snažila dostat Mariku z jejího předchozího bytu, kde si ji uzurpovala její tehdejší osobní asistentka. Ale samozřejmě na tom pracovala i s Evou. Pro všechny to bylo psychicky náročné. Marika si po letech života v ústraní nevěřila, dodali jí důvěru. Andrea je pozitivní typ, navíc fanoušek, takže se nevzdala a nezištně se o ni starala. Osobně si myslím, že Marice pomohlo i to, že začala jezdit na východ do svého rodiště. Vazba na domov je důležitá,“ řekla.
Nespokojený
Marika se usmívala v kruhu přátel po celou dobu plavby po Vltavě. Kochala se fascinujícím výhledem na Kampu, obdivovala Karlův most a několikrát poděkovala přítomným, že přišli. Mohla by být spokojená se svým současným životem. Ale není. „Jak bych mohla být spokojená? Nejsem. Jsou sny, které se nikdy nesplní. Když zdraví není na prvním místě, nemůžete si dělat, co chcete,“ nepředstírá falešnou skromnost. Zároveň zdůrazňuje, že se může radovat i z maličkostí, které mnozí považují za samozřejmé. „Věřte mi, těším se na každý nový den. Ráno se probudím, poděkuji si, že vůbec spím, a začnu se soustředit na to, co mě čeká. Velkou podporu mám ve svých manažerech Andrejce a Evičce, na které se můžu se vším obrátit. Moji tři jestřábi mi také dávají hodně energie,“ uzavřela.
