Před několika lety vydala knihu pamětí. V ní se velmi otevřeně vyrovnává se svým milostným vztahem s Václavem Havlem.
Kniha vyvolala mezi sousedy značný rozruch, možná proto, že narušila svatozář vytvořenou médii kolem bývalého prezidenta. Ukázala Václava Havla jako muže z masa a kostí, který má mnoho slabostí. Jednou z největších byly ženy.
S Jitkou Vodňanskou jsme se setkali v Bratislavě, kde se zastavila na cestě na meditační setkání na středním Slovensku. Celému prostoru dominovala agilní, charismatická žena se zářícíma modrýma očima. Je psychoterapeutkou, založila muzikoterapii a celý život zasvětila rodinné terapii. Přestože je jí sedmdesát osm let, stále pracuje, nedávno na své zahradě vybudovala rybník. Také jsme se chtěli dozvědět více o časech, které popsala ve své knize. Soňa Bullová hovořila s Jitkou Vodňanskou.
Vaše kniha se zvláštně jmenuje Voda, která hoří. Koneckonců, voda nehoří. Co jste tím chtěla říci?
Podle astrologie mám v sobě dva prvky – oheň a vodu. Je to mé znamení. Po muži jsem Vodnář a znamení, že jsem Štír, mám v sobě hloubku tohoto vodního znamení, ale projevuji se jako Střelec – znamení, ve kterém mám ascendent, a to je oheň. Proto voda, která hoří.
Kniha je plná emocí a vzpomínek. Nebylo na takové odhalení příliš brzy?
