Nový přístup
Mezinárodní tým vedený čínskými biology z Biomedicínského ústavu v Kantonu odhalil hlavní úskalí tohoto cíle. Ukázalo se například, že lidské kmenové buňky byly oproti okolním prasečím buňkám příliš malé a nedokázaly s nimi sladit svou aktivitu. Vědci proto v novém výzkumu zvýšili aktivitu dvojice genů, aby lidské buňky uvnitř zvířecího embrya držely krok s těmi prasečími, což v konečném důsledku odvrátilo jejich smrt. Jako další problém se ukázal příliš rychlý vývoj lidských tkání ve srovnání s prasečími tkáněmi. Když ho výzkumníci zpomalili, rodící se orgány se dokázaly lépe integrovat s okolím.
Vědci takto vylepšené buňky nejprve vložili do prasečích embryí, které geneticky upravili tak, aby si nedokázaly vyvinout ledviny. Tato embrya následně vložila do těla samice a nechala je volně se vyvíjet. Jak informují ve vědeckém časopise Cell Stem Cell, když je po měsíci vybrali a prozkoumali, zárodky prasat si vytvořily zárodky lidských ledvin.
