Lidských orgánů je nedostatek, ale naopak přibývá lidí, kteří potřebují transplantaci kvůli nemoci nebo nehodě. Tento rostoucí nepoměr vedl chirurgy k tomu, aby se pokusili transplantovat prasečí ledviny a srdce lidem. Ve skutečnosti se tyto operace primárně provádějí na pacientech s mozkovou smrtí. Ačkoli se orgány odebírají z prasat, která byla geneticky upravena tak, aby měla imunitní systém, který toleruje lidi, lidé musí být vybaveni imunosupresivními léky. Aby pomohli pacientům, kteří jsou po transplantaci nuceni doživotně užívat silné imunosupresivní léky, hledají lékaři různé přístupy.
Jako schůdnější řešení se rýsovalo, že by se dopěstovávali lidské orgány v těle živočicha, a to za použití kmenových buněk samotného pacienta. Příjemci transplantátů by tak mohli dostat orgány tvořené vlastními buňkami, což by tím snížilo riziko odmítnutí orgánu na minimum. První úspěšné pokusy vedly k prasečím embryím, v jejichž těle se podařilo vypěstovat cévy nebo svaly. Ne však orgány.
Pokračování na další straně
