Lidé, kteří měli těžké dětství, se nechovají jako ostatní lidé, mají úplně jiné vlastnosti, kterých si v mnoha případech ani nevšimneme.
1. Ptá se, i když je mu odpověď jasná
Tito lidé váhají, i když jsou si jisti, že mají pravdu, a proto se stále ptají.
2. Za všechno se omlouvá
Věří, že se vždy mýlí, a tak se vždy omlouvají i v dospělosti, i když za to nemohou.
3. Hlavní
Protože vyrůstal v prostředí, kde byl obětí citového týrání, nikomu nevěří, neustále se bojí, že se stane něco špatného nebo že ho někdo opustí.
4. Snaží se vypadat silně, ale je velmi citlivý
Kdo měl těžké dětství, musí se naučit být silný a rozhodný, ale zároveň vždy naráží na emocionální překážky, a proto bude v dospělosti velmi citlivý.
5. Má potíže s rozhodováním
Zvláště pokud jste byli jako dítě vždy kritizováni.
6. Je velmi disciplinovaný
Aby neurazil rodiče nebo ty lidi, kteří vždy viděli jen jeho chyby či omyly, chová se jako opravdový profesionál. Je vždy dochvilný, upravený, organizovaný a snaží se být ke všem milý.
7. Nemá rád hlasité zvuky
Člověk, který se bojí křiku (protože byl jeho součástí v dětství), se bojí i hlasitých zvuků, protože mu vždy připomínají jeho dětství.
Pokračování na další straně
