Když se nám přihodilo něco zajímavého a chtěli jsme to říct našim kamarádům, tak jsme se jednoduše vzali a šli jsme zvonit po domech a sdělovat noviny. Jen tak, bez všeho. Občas se tedy stalo, že jsme zabloudili chtě nechtě i na jiný zvonek a se smíchem jsme utíkali, aby nás nechytnul nějaký pán soused.
Tento svět nás naučil, jak být ve všem sám za sebe, jak být upřímný a kamarádský, ale věřit a spoléhat se vždy jen sám na sebe. Vymýšlet vždy něco nového, neprobádané a žít v souladu s pravidly a přírodou. Měli jsme volnost as tím i zodpovědnost a co je nejhlavnější, naučili jsme se zodpovídat za naše skutky a připouštět si selhání.
