„Socialistický svaz mládeže měl pod palcem všechny kapely, které oslovovaly mladé. Když jsme chtěli hrát, museli jsme mít s nimi smlouvu. Výborné bylo, že jsme mohli zkoušet v Pionýrském paláci, ale dvakrát za rok jsme pro ně museli zahrát zdarma koncert,“ přiblížil v minulosti socialistické praktiky Vašo Patejdl.
Vysokoškolsky vzdělaní muzikanti ověnčení slavíky, jejichž koncerty a desky šli na dračku, se tehdy museli podrobovat přehrávkám a dokazovat nejen svůj talent, ale i politický přehled.
„Přehrávky nebyly ani tak o kvalitě jako o vyvolání strachu o existenci. Jednou jsem nestihl přijít, tak mi zrušili licenci na hraní. Jenže Slovkoncert do našeho koncertního programu investoval velké peníze, tak zákaz byl velmi rychle zrušen,“ smál se Jano Baláž.
Pokračování na další straně
Odchod Patejdla je zdrtil
Natřískaný kalendář po čase začal překážet klávesistovi Vaši Patejdlovi, proto v roce 1985 ohlásil odchod z kapely. „Chtěl jsem zmírnit tempo, abychom ročně hráli maximálně sto koncertů, ne dvě stě padesát. Kluci, zejména Jožo, to odmítli, ale mě to už nebavilo. Byl jsem unavený,“ vysvětloval Vašo.
Členové jeho odchod nesli tak těžko, že uvažovali o zániku Elánu. Kapelu na třičtvrtě roku zrušili, ale pak jim koncertování začalo chybět. „Byl to konec jednoho pěkného období, naštěstí jsme se dokázali zmoblizovat,“ komentoval události později Jano Baláž.
