,,Bála jsem se, že moje dcera upadla do kómatu. Ale lékaři mě uklidnili (pokud to tak můžu říct), že mé dítě jen velmi sladce a tvrdě spí,” – říká Alexandra a hladí dcerku po krátkých vlasech, která právě spí.
Po několika dnech spánku v nemocnici se Anya náhle probudila. A jako by se nic nestalo, dožadovala se pozornosti a jídla (když děťátko spí, nejí, nepije a nechodí na záchod – proto jí všechny potřeby chyběly). Lékaři ještě jednou zkontrolovali všechny testy – holčička byla zdravá. A pod rozpačitými pohledy zdravotnického personálu, který nikdy nerozluštil tajemství tak dlouhého spánku, si Anyu rodiče vzali domů.
„Zdálo se, že je všechno opět v pořádku,“ vzpomíná Alexandra, ,,no potom jak Anya snědla svou oblíbenou kaši, usmála se na obě tváře a najednou… opět usnula.”
Následující ráno se matce opět nepodařilo Anyu vzbudit. Spala jako mrtvá.
V tomto režimu žije rodina Metelkinových už rok. Dva týdny (a někdy i měsíc) dívku spí, aniž by na minutu otevřelo oči. Potom se náhle vzbudí. Na pár hodin se přemění na obyčejné zlomyslné dítě. Potom opět padne do říše snů.
