Jak jste tedy na tom se ženami aktuální?
Podívejte se, já žiji rušným společenským životem. Ale není to až tak strašné, jak to některá média vykreslují. S Dádou žiji, ale v podstatě nežiji. Ona žije svůj život, který můžu těžko definovat, o tom se nechci bavit. Ale o to spíše si já žiji svým životem. (Úsměv.)
Jdou Vánoce, navzdory problémům bydlíte na Štědrý večer spolu?
Sedm let jsem byl o Vánocích většinou s Lucií (o čtyřicet let mladší výtvarnice Lucie Gelemová, pozn. red.) a vždy odpoledne s dětmi. Tentokrát to bude tak jako už minulý rok, že jsme u Aničky, kde přijde Felix s mými vnuky, a když bude Dáda schopná, přijde také. (Smích.) Jinak nevím.
Bylo by to příjemné, celá rodina spolu…
Bylo by příjemné, kdyby se Dáda neožrala.
Pokračování na další straně
Lucie už není ve hře?
Ne, ne. My jsme se rozešli před rokem a už se s ní nestýkám. Trošku to bolelo.
Může rozchod ještě po tolika zkušenostech bolet?
Teď už to nebolí, ale tehdy, když se to stalo, bolelo. Myslel jsem, že jsem větší frajer. Přece jen sedm let v člověku něco zanechá.
Jak jste se z toho léčila? Jak hudebník – pomocí hudby?
Víte, jak jsem to řešil? Řekl jsem si, že umřela, není na světě. A to mi hodně pomohlo.
Ani jste neměli tendenci kontaktovat ji?
