Obecně ale Eva Holubová prožívá podle vlastních slov zvláštní období. „ Je to období velkých změn. Velmi bych si chtěla popovídat s někým, kdo to sám prožíval, nebo by mě chtěl aspoň poslouchat. Nejvíce si snažím povídat s ním ,“ říká herečka a myslí přitom na Boha. Mrzí ji však, že neslyší jeho odpověď.
„ Cítím se osamělá, ale nechtěla bych fňukat, ani se litovat. Jen se dostat z mé fantazie, která má občas paranoidní sklony. Naštěstí si je začínám uvědomovat. Jmenuje se to sám sobě cvokem, “ odlehčuje situaci svérázným humorem a pokračuje. „ Každou chvíli pláču za to, že jsem ublížila druhým. Teď se směju, protože si připadám směšná. A to je dobře. Je to ten nejmilosrdnější druh očisty ,“ konstatovala.
