Když se z trhu kvůli zdravotní závadnosti stahuje určitá potravina, pravidelně se v internetových diskusích objevují názory, že něco podobného by se dřív stát nemohlo. Že prý československé potraviny byly kvalitnější a přísněji kontrolované. Opravdu byla třeba šunka „za totáče“ zdravější?
Oficiální sdělovací prostředky v Československu sice přinášely každý den zprávy o úpadku kapitalistického Západu, ale marky a dolary komunistický režim potřeboval. Proto se v tichosti režim snažil do kapitalistických zemí vyvézt cokoliv, co se za valuty dalo prodat. V roce 1984 přišla studená sprcha z USA. Tamější úřady vrátily velkou zásilku šunky s odůvodněním, že je značně zamořena směsí nebezpečných průmyslových chemikálií, které se jmenují polychlorované bifenyly (PCB). Obyvatelé Československa se o chemickém zamoření šunky nedozvěděli.
Ztráta dolarových příjmů z exportu šunky však vedla komunistické úřady k vyšetřování příčin zamoření. Viník, který by z nedbalosti nebo dokonce záměrně způsobil škodu československému socialistickému hospodářství, mohl očekávat exemplární trest. Nicméně se ukázalo, že zamoření šunky pro vývoz do USA nebylo ojedinělé. Nešlo o sabotáž ani žádné tajemné spiknutí imperialistických agentů.
Článek pokračuje na další straně
Vyšetřování ukázalo, že Československo ve velkém vyrábělo polychlorované bifenyly a používalo je mimo jako součást barev, které byly masivně použity k natírání kravínů, drůbežáren nebo prasečáků. PCB byly nalezeny i v nátěrech zásobníků krmiva nebo zemědělské techniky. A právě z nátěrů se nebezpečné chemikálie pomalu, ale vytrvale uvolňovaly do krmiv pro hospodářská zvířata. Polychlorované bifenyly se kumulovaly po celý život v těle těchto zvířat, hlavně v jejich tukových tkáních, ale pronikaly také do vajec a do mléka.
