Občas jsme se pořezali, rozbili jsme si nohu nebo vyrazili zub, ale nikdo nikoho nevytkla.
Prostě se to stalo. Nikoho ani nenapadlo, že by to nebyla jen a jen naše vina. Vzpomínáte?
A kolikrát jsme se porvali a chodili s modřinami! Jenže jsme si je nevšímali. Cpaly jsme se buchtami, lízali zmrzlinu a napájeli se limonádou, ale nikdo z nás z toho nepřibral, protože jsme věčně někde lítali a hráli si.
Článek pokračuje na další straně
Z jedné láhve pilo „X“ lidí a nikdo z toho rozhodně neonemocněl. Neměli jsme playstation, počítače, 165 kanálů satelitní televize, cédéčka, mobily, tablety, ani Internet.
Dívat se na filmy jsme chodili k tomu, kdo měl doma televizor – žádná videa tehdy také nebyly. Zato jsme měli tunu kamarádů.
