Navíc se domnívá, že k promoření populace stejně i tak bude docházet , ale alespoň v udržitelné míře. „Chceme v následujícím období postupně rozvolňovat nastavená opatření. Na základě toho bude samozřejmě docházet i k určitému proměřování populace. Je jasné, že nejsme schopni tu epidemii úplně zastavit, to není žádný stát na světě. Ale naším cílem je pokusit se řídit to proměřování, aby nedocházelo k žádnému nekontrolovatelnému šíření nemoci,“ vysvětlil ministr zdravotnictví.
Pokud by se nyní velká část populace nakazila a nemoc si odbyla, mohlo by to znamenat nepřiměřenou zátěž pro naše již tak přetížené zdravotnictví, na druhou stranu by se prokázalo, jak si s onemocněním lidská imunita dokáže poradit, tělo by si navíc vytvořilo důležité protilátky.
U lidí mladších 60 let, celkově zdravých, zejména bez vážných chorob srdce, krevného tlaku a dýchacích cest, je totiž průběh onemocnění Covid-19 většinou podobný běžnému nachlazení či chřipce, u mnohých dokonce zcela bezpříznakový. Z epidemiologického hlediska by tak pár dní strávených v posteli mohlo představovat skutečně menší zlo, než neschopnost lidského druhu se vyrovnat s návratem nemoci nebo dokonce mutací viru.
Pokračování na další straně
Právě na ochraně těch nejohroženějších teď záleží jak Prymulovi, tak Hamáčkovi nebo ministru Vojtěchovi. „Senioři a polymorbidní pacienti musí být chráněni a separováni, tam ta opatření musí být striktní, aby se jich nákaza nedotkla. Ale u zbytku populace je jasné, že jak se budou ta opatření rozvolňovat, ta neriziková populace se promoří. Ale nesmí to být nic masového a musí to být řízeno,“ vysvětluje Adam Vojtěch. Pozvolné rozvolňování opatření a s ním i postupné proměřování by tak mohlo probíhat řádově v několika měsících.
Mluví se například o návratu dětí do škol, k tomu by mohlo dojít již v polovině května. Děti nepatří mezi rizikovou skupinu, ovšem ani jim se nákaza zcela nevyhýbá.
