Brněnská rodačka Eva Bojanovská, která se proslavila pod příjmením svého prvního muže, by mohla za své životní číslo považovat trojku. Prožila tři manželství, přičemž emigrace prvních dvou partnerů jí za normalizace značně ztížila kariéru, třikrát vyhrála anketu Zlatý slavík a její hlas, s nímž původně zahájila operní studium, měl výjimečný rozsah tří oktáv.
Brzy však přešla k populární hudbě, prakticky hned po nástupu do pražského divadla Semafor za éry dvojice Suchý-Šlitr začala nahrávat. S Matuškou, který si ji pro píseň Ach, ta láska nebeská vybral osobně, pak zpívala často v Semaforu i Rokoku.
