Ta se o Lizu perfektně starala, krmila ji a přebalovala ji.
Kvůli traumatu, který zažila, měla holčička zpomalený vývoj. Nedokázala samostatně jíst, chodit, mluvit a velmi se bála hlasitých zvuků.
Innu napadlo, že by mohla svou dcerku přihlásit do tanečního kurzu, protože doufala, že hudba by ji mohla pomoc zbavit se traumat. To se naštěstí vyplnilo!
Pravá matka Lizy se ji pokusila vyhledat, což se jí podařilo, avšak šťastné děvčátko si na ni nepamatovalo.
